Dopis je stručný, protože chce od stran jasné odpovědi. Tady je to, co za ním stojí: proč je škola na Solidaritě výjimečná a co všechno už hřiště za sedmdesát let zažilo.




Foto: archiv spolku Sídliště Solidarita
Solidarita vyrostla v letech 1947 až 1951 jako první velký pražský obytný soubor postavený po válce. Stavělo ji stavební družstvo Solidarita spolu s družstvy okolních podniků a podle návrhu architektů Františka Jecha, Karla Storcha a Hanuše Majera vznikl promyšlený celek: řadové domky i nájemní domy, park, divadlo, prádelny, obchody, školky a škola. Inspirací byla skandinávská výstavba té doby, kde se dbalo na zeleň, bezpečné ulice a život mezi domy. Škola měla být srdcem nového sídliště a stojí přesně tam, kde ji plán z konce čtyřicátých let umístil.
Školu navrhl v letech 1950 až 1951 funkcionalistický architekt Vladimír Frýda (1898-1962), za první republiky technický rada hlavního města se specializací na školní stavby. Patří k němu soubor škol ve Špitálské ulici ve Vysočanech, mateřské školy na Vinohradech a ve Vršovicích a také přístavba školy V Olšinách, tedy druhé Frýdovy školy v Praze 10, kterou městská část v posledních letech nákladně opravila. První děti se do pavilonů na Solidaritě nastěhovaly v roce 1952, hlavní křídlo s jídelnou a tělocvičnou bylo dokončeno v roce 1954.
Frýda navrhl školu jako soustavu spojených nízkých pavilonů obklopených zelení. Učebny se otevírají do zahrady, kolem budov se počítalo se stromy a ovocným sadem, děti měly mít dostatek světla, čerstvého vzduchu a kontakt s přírodou. Stejné školy vznikaly po válce ve Švýcarsku, Skandinávii nebo Velké Británii. V Československu se tento směr po roce 1948 přestal rozvíjet a nahradily ho velké školní bloky podle sovětského vzoru, takže škola na Solidaritě zůstává vzácně zachovaným příkladem. Menší kolektivy, bezpečné prostředí a výuka venku jsou přitom přesně to, co dnes doporučují odborné studie o zdravém školním prostředí. Součástí školy je dodnes zahrada se skleníkem a vyvýšenými záhony, na které škola navázala na zahradní úpravy navržené už v roce 1952.
Po více než sedmdesáti letech škola slouží dál, a nejen dětem: pořádá masopust, moštování, halloweenský běh a proměňuje prostor před školou ve Školní plácek s koncerty a výstavami. Údržbu budov ale městská část dlouho odkládala a dnes jejich stav používá jako argument pro náhradu školy velkokapacitní budovou pro zhruba 1 000 dětí, postavenou na ploše hřiště. Rekonstrukce stávající školy dosud posouzena nebyla. Právě proto se dopis ptá, zda strany budou trvat na tom, aby ZŠ Solidarita zůstala ve své budově a rekonstrukce se prověřila jako první varianta.
Hřiště u školy je jediná velká otevřená plocha, kterou Solidarita má. Pozemek patří hlavnímu městu Praze a územní plán ho drží pro sport a rekreaci. Přehled toho, co se s ním dělo a co se s ním má dít.
Otevřené venkovní sportoviště pro školu i pro obyvatele: lehkoatletický ovál, volejbal, plácek na malou kopanou, doskočiště a prostor pro hody a vrhy. Správce bydlel v přilehlé budově, o víkendech se tu hrály fotbalové zápasy, v zimě fungovalo kluziště.
Hřiště v pozdějších desetiletích převzal do správy místní fotbalový klub a z víceúčelového sportoviště udělal škvárové fotbalové hřiště. Kvůli prašnosti si obyvatelé stěžovali, a tak bylo v osmdesátých letech vysypáno pískem a válcováno. Ve stejné době vznikla tartanová plocha na basketbal, která tu je dodnes.
Přibližně do roku 2003 se na hřišti hrály přátelské zápasy a plocha se válcovala. Od té doby ji nikdo systematicky neudržuje. Škola i sousedé ji přesto používají dál: tělocvik, softball, komunitní a skautské akce, čarodějnice, pouštění draků.
Florbalová škola Bohemians předkládá sportovním výborům magistrátu i Prahy 10 návrh multifunkční haly na ploše hřiště: kapacita pro mezinárodní utkání, teleskopické tribuny, zhruba 80 parkovacích míst. Obyvatelé se o záměru dozvídají na konci března.
Sousedé sepisují petici za zachování veřejného otevřeného sportoviště a během 22 dnů pod ni získávají více než 1 300 podpisů. Zároveň připravují vlastní ideové návrhy, jak hřiště využít pro školu i veřejnost, a představují je na obou sportovních výborech.
Zastupitelé Prahy 10, ředitelka školy, obyvatelé a Florbalová škola Bohemians hledají společné stanovisko. Magistrát účast slíbil, ale nedorazil. Téhož dne vzniká souhlasné stanovisko občanů a školy a při sportovním výboru Prahy 10 se ustavuje pracovní skupina.
Po třístranném jednání 19. 11. podepisují zástupci občanů Solidarity, ZŠ Brigádníků (dnes ZŠ Solidarita) a Florbalové školy Bohemians Společné stanovisko. Původně znesvářené strany se domluvily na tom, co by na hřišti mělo vzniknout a co ne. Radnice tuto shodu dosud nenaplnila.


Co bylo odmítnuto: multifunkční hala s parkovištěm na ploše hřiště a návrh na jednotný umělý povrch po celém hřišti pro klubové tréninky. Ten všechny strany jednomyslně odmítly jako neodpovídající potřebám obyvatel ani historickému účelu místa.
Hlavní město svěřuje městské části pozemky pod ubytovnou (2794/69 a 2794/70), tedy právě místo, které stanovisko vybralo pro tělocvičnu. Samotné hřiště zůstává v majetku hlavního města. Ve stejném roce si radnice nechává zpracovat pasport technického stavu školy, který dosud nezveřejnila.
Radnice závěry participace nepřijímá ani nenaplňuje. Po komunálních volbách 2022 přichází nové vedení a obnovuje se zájem sportovních klubů o plochu hřiště. Sousedé ho mezitím používají dál: sousedská setkání, sportovní odpoledne, akce pro děti.

Bez veřejné diskuse se objevuje záměr přenechat polovinu hřiště soukromému provozovateli beachvolejbalových kurtů. Na dotazy k odůvodnění městská část věcně nereaguje a komunikace ustává. Ve stejném roce se spádová oblast školy rozšiřuje až k ulici Průmyslová.
Městská část zadává studii využití plochy hřiště. Ta počítá s velkokapacitní školou pro zhruba 1 000 dětí propojenou se střední školou, která má nahradit stávající pavilonovou budovu. Posouzení technického stavu školy ani varianta rekonstrukce nevznikají. Studii radnice dlouho odmítá zveřejnit a dodnes není v úplnosti dostupná. Všimněte si, co na vizualizacích chybí: stávající pavilonová škola. Na jejím místě studie kreslí park.




Vizualizace ze studie „Analýza území k. ú. Strašnice pro možnosti výstavby základní školy" (Zero atelier s.r.o. pro MČ Praha 10, leden 2025), v podobě, v jaké se dostala k obyvatelům.
Po sousedském setkání 29. 3. opakovaně žádají radnici o společné jednání. Schůzka s místostarosty se koná 27. 5.: radnice připouští architektonickou soutěž, záměr velkokapacitní školy na hřišti ale drží. V červnu dobrovolníci roznášejí leták „Škola na Solidaritě - nejistá budoucnost“ do všech schránek na sídlišti.
Nabývá účinnosti Metropolitní plán hlavního města. Plochu hřiště vede jako rekreační vybavenost, tedy plochu pro sport, rekreaci a relaxaci. Ve stejný den začíná před školou venkovní výstava „Škola: srdce sídliště Solidarita“ o historii, architektuře a komunitním životě.

Obyvatelé Solidarity a okolí, spolek Sídliště Solidarita, spolek Metaculture a Rodiče a přátelé ZŠ Solidarita posílají všem volebním stranám Prahy 10 osm otázek s odpovědí ANO, nebo NE. Odpovědi zveřejňujeme v plném znění výše na této stránce.
Poté zveřejníme kompletní přehled: kdo odpověděl, jak, a kdo mlčí.
O budoucnosti školy a hřiště se rozhoduje teď. Přijďte k volbám s tím, že víte, jak to která strana s tímto místem myslí.
Zdroje: Společné stanovisko ZŠ Brigádníků, občanů Solidarity a Florbalové školy Bohemians z 26. 11. 2018 a stránka sidlistesolidarita.cz/hriste; výstava „Škola: srdce sídliště Solidarita“ (spolek Sídliště Solidarita, 2026); otevřený dopis výše.
Volbami to nekončí. Celé volební období budeme hlídat, jestli nová radnice plní, co strany pro školu a hřiště slíbily. Chcete vědět, jak to dopadne?
Napíšeme vám, když se bude o škole nebo hřišti rozhodovat a když se slíbené pohne, nebo nepohne. Píšeme jen, když je co hlásit.
E-mail nikomu nepředáme a k ničemu jinému ho nepoužijeme. Odhlásit se můžete odkazem v každé zprávě nebo e-mailem na otevrenydopis@sidlistesolidarita.cz, adresu pak smažeme. Jinak ji smažeme po komunálních volbách 2030.